Sláva, nazdar výletu. Nezmokli jsme, už jsme tu!

Jak se říká ve známé písničce, na Seznamovacím kurzu pro první ročníky dějepisu a ZSV jsme opravdu nezmokli. Nicméně sláva a nazdar jsme také nevolali. Tři dny a dvě noci utekly rychleji, než bychom si přáli a my museli zase čelit realitě. Ale i tak jsme si to užili!

V pátek 25. 10. 2015 jsme se dobrodružně vydali na Masarykovo nádraží v Praze, které bylo neobvyklým počtem cestujících opravdu zaskočeno. Do spěšného vlaku jsme se jen tak-tak vlezli a pana průvodčího jsme odpovědí na jeho otázku: „Kolik vás je?“ viditelně vyděsili. Všechno zlé je ale k něčemu dobré! Milý pan průvodčí zalarmoval celé České dráhy, a tak nám byl ke každému vlaku připojen nový vagon! A navíc – v prvním vlaku nám bylo tak těsno, že jsme museli seznamování zahájit spontánně už na cestě. Co je lepšího, než poznávat nové spolužáky v těsném objetí v prostoru vlaku ČD?

Jestliže z nás bylo Masarykovo nádraží zaskočeno, reakce lidí tam se nedala ani zdaleka porovnat s reakcí lidí v Jesenici u Rakovníka (naše cílová stanice). Psi štěkali už z dálky, lidé se zastavovali a prohlíželi si nás, a každý řidič hned litoval toho, že nám zastavil na přechodu pro chodce. Za dobu, za kterou jsme se všichni dostali přes přechod, by si byl každý řidič schopen natankovat, umýt skla, vyměnit stěrače a vyleštit zrcátka.

No a pak to začalo! Rozdělení do chatek, první instrukce, první seznamovací hry, první šok z toho, že někteří budou bez topení (což na konec vlastně ani nevadilo, jelikož se chodilo spát s takovou hladinkou v krvi, že by to zahřálo i slona), první dojmy, první společné cigarety (a rozhodně ne poslední)… Z hrobového ticha se začal stávat neutichající hluk, v rámci her si k sobě účastníci budovali důvěru (či nedůvěru?) a v neposlední řadě se dozvídali informace o chodu Pedagogické fakulty. Pobyt zpestřila návštěva pánů doktorů Hnilici a Straceného, kteří studentům přiblížili chod KDDD a KOVF.

Sobotní odpoledne jsme strávili v Chyši, kde si naši prváci prohlédli nejen zámek, ale i přilehlý pivovar. Průvodcem jim byl nikdo jiný, než samotný majitel komplexu, a tak byla prohlídka více než důsledná. Nutno podotknout, že i na tuto cestu nám ČD připojily druhý vagón! (Tímto vřele děkujeme.)

Druhý večer jsme zakončili táborákem, který snad nesmí chybět na žádné akci tohoto druhu. Zpívalo se, jedlo, pilo, a zase zpívalo a zase pilo. Nálada byla veselá a u ohně nám teplo nechybělo. I když to taky mohl být důsledek již zmiňovaného alkoholu, protože minimálně třetina účastníků se domů vrátila s rýmou, či s jiným druhem nachlazení. To už je ale asi riziko takovýchto pobytů!

No a ráno už byl čas na balení, na poslední snídani, uklizení chatek, na poslední hry, oběd, nezbytnou společnou fotku a pak už hrrr na vlak. Všechno skončilo tam, kde to začalo – na Masarykově nádraží v Praze. A teď už se jen čeká na to, až se bude moct pokračovat na půdě Pedagogické fakulty. Už zítra, v první den nového akademického roku. Všem prvákům přejeme pevné nervy, hladký průběh studia a spoustu takových chvil, které začaly už na seznamováku.

Leave a Comment