Hymna k oslavám 700. výročí narození Karla IV.

část první

 Deník Metro (s příznačným podtitulem „Praha nás baví“) vydal 15. května 2015 článek k chystaným oslavám 700. výročí narození Karla IV. Při té příležitosti zmínil onu kontroverzní hymnu v osudné citaci radního pro kulturu a památkovou péči Jana Wolfa: „Oslovil jsem Daniela Landu. Chci přiblížit oslavy i jiné části populace, než se obvykle podobných akcí účastní.“ A tak byla hymna přiklepnuta Danielu Landovi jednou (možná také dezinterpretovanou) větou, která, jak jsme se později dozvěděli z úst pana Wolfa v ranním vysílání Českého Rozhlasu, vlastně možná ani není tak hymnou, jako znělkou. A možná vlastně ani tak přiklepnuta Danielu Landovi nebyla, jako spíše jen přezpívána panu Wolfovi (jak zmínil v DVTV).

Spolek studentů historie při FF UK na článek v deníku Metro reagoval rychle a začal chránit historii jako vědu citlivou vůči dezinterpretaci a zneužití. Proto studenti v čele se svým předsedou Danielem Ortem napsali otevřený dopis panu radnímu Wolfovi, ve kterém vyjádřili své znepokojení na údajné oslovení Daniela Landy k vytvoření hymny. Dopis spolku je zveřejněn na jeho facebookovém profilu a odpověď pana radního lze přečíst na webovém portále hlavního města Prahy.

Důsledkem toho vznikla vcelku slušná mediální bublina, za kterou by se nemusela stydět ani žvýkačka značky Hubba Bubba. Pravda jde těžko dohledat – z vyšehradského rozhovoru pravděpodobně žádný historický zápis zaznamenán nebyl, a tak nám zbývá jen sledovat dění z co nejvíce úhlů a utvořit si názor vlastní.

Proto vám přinášíme reflexi a rozhovory ze čtyř úhlů – radní pro kulturu Jan Wolf, zpěvák Daniel Landa a v příštím čísle rozhovor s předsedou Spolku studentů historie při FF UK – Danielem Ortem a rozhovor s politologem působícím při FSV UK – Mgr. Janem Charvátem, M.A., Ph.D.

 

RADNÍ PRO KULTURU JAN WOLF

Za běhu této mediální kauzy proběhly dva důležité „rozhovory“ s jejími hlavními aktéry. První moderoval Martin Veselovský na DVTV za účasti pana radního pro kulturu Jana Wolfa a předsedy spolku studentů Daniela Orta. My jsme se zaměřili na vystoupení pana radního Wolfa.

Dle radního Wolfa to nebylo tak, jak citoval deník Metro: „Pan Oppelt se mi včera za to omluvil, že to trošku interpretoval jinak.“ dodal. A jak to tedy bylo? „Na Vyšehradě byla akce má vlast, a když jsme se tak bavili, tak on se ptal, co Praha dělá. Já říkám: Tak blíží se 700. výročí Karla IV. a mým úkolem je, abychom dali dohromady co nejlépe oslavy za Prahu. A on říká: No výborně, já na podzim připravuju nové CD, jehož obsahem budou i skladby historické k Janu Lucemburskému a Karlu IV. Já říkám: to je docela zajímavá úvaha, teď mě napadlo, to by nebylo vůbec špatné, kdybychom třeba udělali znělku nebo hymnu těchto oslav. A to je všechno co proběhlo.“ Zamítl, že by se s Danielem Landou domluvili na autorství hymny. Uvedl, že pokud nějaká znělka bude, on rozhodně není člověkem, který rozhoduje o výběru interpreta. To má na starosti pracovní skupina lidí pod vedením ředitele památkové péče Jiřím Skalickým. Dále zdůraznil, že cesta k tvorbě znělky je otevřena každému a Daniel Landa rozhodně nemá žádné přednostní právo, ačkoliv je přítelem mnoha lidovců.

 Proti spojení Daniela Landy s Karlem IV. se vyhradil i náměstek primátorky Petr Dolínek, jež označil za skandální, že zrovna Daniel Landa se svojí minulostí by měl skládat znělku k oslavám výročí Karla IV. Jako reakci dostal od pana Landy sms: „Tady Daniel Landa. Rád bych s vámi krátce pohovořil. Stejně k tomu dojde, ale rád bych to řešil v míru a klidu. Nepodceňuju vás, ani vy mne ale nepodceňujte.“ Textovku okomentoval pan radní slovy: „Po té mediální smršti, která se seběhla a hlavně vyjádření kolegy radního Petra Dolínka – předpokládám reagoval na tu jeho reakci, která byla podle mě naprosto neadekvátní, i jsem to řekl, protože nebylo nic podepsáno.“ Na otázku, zda nemá pocit, jestli je sms výhružná, odpověděl: „Já jsem bez pocitu. Já jen předpokládám, že to byla reakce pana Landy na to, co se dozvěděl v médiích, kdy byl vyzván, že je fašistou nebo něco podobného.“

K pojetí otázky českého národa v textech Daniela Landy řekl: „Daniel Landa, aktuálně ta cesta, která byla před těmi třiceti lety, bavíme se o roku 88 za soudruhů, kdy v podstatě nikdo z nás nevěděl, co jsou různá hnutí apod. Ale pro něj, a já to beru pro sebe, tady prostě ta naše republika, která je založena na židokřesťanských kořenech a v té době Karla IV. Tady byli současně Němci, Židé, Francouzi, Italové. Díky Karlu IV. Tady máme to město, jaké je na základech architektury cizích státních příslušníků, tak si nedovedu představit, že člověk, který skládá písně o Karlu IV., by neakcentoval tento vliv předchůdců a současníků Karla IV. “

Na závěr pořadu pan radní poměrně překvapil přiznáním, že nezná jediný text kapely Orlík a citovanou pasáž z písně Bílá liga slyší prvně v životě.

 

ZPĚVÁK DANIEL LANDA

Druhý rozhovor odvysílala 28. května 2015 Česká televize v pořadu Hyde Park, jehož hostem byl zpěvák /kouzelník Žito 44/ Daniel Landa. Vyjádřil se zde k mnoha otázkám pokládaným kolem kauzy hymna.

Přepisem níže reflektujeme rozhovor moderátora pořadu Bohumila Klepetka s Danielem Landou na vybrané otázky od diváků pořadu:

 

V jaké fázi byla příprava hymny k narození Karla IV.

D.L.: Příprava hymny nebyla v žádné fázi, ale natáčím zrovna desku Žito a mám natočené dvě písně, hrubě připravené. Připravených mám 14 písní, jedna píseň se týká Jana Lucemburského a jeho smrti u Kresčaku a druhá se týká Karla IV. Hymnu já jsem zatím rozhodně nepřipravoval, hovořili jsme o znělce a to jsme hovořili jenom o znělce.

B.K.: Tou znělkou měla být ta píseň?

D.L.: Ne, tou znělkou neměla být ta píseň, tu píseň jsme si poslechli k tématu Karel IV.

B.K.: To mělo být tedy něco úplně jiného, co zatím nevzniklo?

D.L.: No právě, tady se porcovalo prase, který ani ještě neběhalo po dvorku. Takže hymna žádná není složená, jediný, co je složený, je moje píseň o Karlovi IV., která je dokomponovaná někdy v lednu.

B.K.: A proč si myslíte, že by ty oslavy 700. výročí Karla IV. měly mít nějakou hymnu nebo znělku? 

D.L.: Já jsem neřekl, že by měly mít. Došlo k našemu setkání s Honzou Wolfem, náhodnému, protože jsem vystupoval s jedním souborem na akci Má Vlast, to byla akce Vyšehradu. Takže tam jsme se potkali a tam jsme zběžně hovořili o těch oslavách, o mý písni a o tom, že by nebylo špatný třeba udělat znělku, ale nic jinýho se nestalo.

B.K. A čí to byl nápad?

D.L.: To vyplynulo z hovoru, ten hovor byl nedůležitý. To, co se z toho stalo, to je bublina, která nemá obdoby, takže ten hovor nebyl nijak závaznej, nic jsme si neslíbili, jenom jsme o tom hovořili s tím, že radní Wolf něco někde pak v pátek řekl, což bylo překrouceno a z toho překroucenýho se udělala ta kauza. (…) Jediný, čeho jsem se dopustil je, že jsem přehrál panu Wolfovi dvě písně a že jsme se o něčem bavili.

 

Náměstek primátorky Petr Dolínek a sms reakce

B.K.: Překvapila vás pak ta kritika, ta negativní nesouhlasná reakce jednak od studentů historie FF UK, kteří vás spojovali s tím působením ve skupině Orlík, označili vás, cituji, „za vůdčí osobnost skupiny Orlík, jejíž texty byly otevřeně rasistické“ vyjádřili obavu, že svým nacionálním pojetím dějin byste vlastně ovlivnil celé ty oslavy. A pak přišla i nesouhlasná reakce pražské sociální demokracie, Petr Dolínek označil za skandální, že zrovna vy, se svojí minulostí byste měl skládat hymnu, znělku.

D.L.: No kdybych měl skládat hymnu, možná by to bylo skandální. Já bych nejdřív počkal na nějakou znělku, jemnou dohodu, oficiální oslovení a pak bych se k tomu nějakým způsobem vyjadřoval. Tady k ničemu takovýmu nedošlo, takže jak říkám, psi štěkají kolem kurníku, kterej je prázdnej.

B.K.: Ta sms popravdě řečeno zaujala možná ještě víc, ten text sms, kterou jste poslal panu náměstkovi primátorky Petru Dolínkovi cituji: „Tady Daniel Landa. Rád bych s vámi krátce pohovořil. Stejně k tomu dojde, ale rád bych to řešil v míru a klidu. Nepodceňuju vás, ani vy mne ale nepodceňujte.“

D.L. Ano, stejně k tomu došlo, to znamená s panem Dolínkem jsme se stejně sešli. Mír a klid znamená bez médií a bez mediálních přestřelek, k čemuž bohužel, což se nepodařilo jaksi zatahnout a co tam ještě bylo?

B.K.: „Nepodceňuju vás, ani vy mě nepodceňujte“, ono to opravdu vykazuje všechny znaky výhružky.

D.L.:Fakt? Rozhodně nemám ten pocit. Nevím kde, v čem, kde je výhružka v tom, buďte konkrétní.

B.K.: „Rád bych, stejně k tomu dojde, rád bych to řešil v míru a klidu“, nebylo to míněno jako výhružka fyzickým třeba napadením?

D.L.: No tak to vypadá jinak ne?

 

Co byste vzkázal předsedovi spolku studentů historie, Danielu Ortovi, který vás kritizuje kvůli nacionalismu?

D.L.: Já bych panu Danielu Ortovi nevzkázal vůbec nic, protože nemluvím řečí jeho kmene, já v podstatě nerozumim tomu, co říká anebo on nemluví řečí mého kmene. Takže cokoliv bych mu chtěl vzkázat stejně nedopadne na úrodnou půdu a jinak k tomu asi celkem nic. Je to mladý člověk, má svět jednoduše rozdělený na takový a takový, to patří k mládí.

 

Je pravda, že jste neonacista, stoupenec Adolfa Hitlera? Co znamenají čísla v názvu Žito 44 připomínající značku SS?

D.L.: Opravdu mám na to odpovídat? Já na to odpovim, ale uráží mě to, abych pravdu řekl. Porotože je to pořád a jestli někdo sleduje můj život, moje dílo, především mé písně, tak se na takovouhle věc vůbec nemůže ptát. Neonacista nejsem, stoupenec Hitlera nejsem.

Čísla 44 rozhodně náhoda nejsou, protože projekt Žito jsem spustil v den svých 44. narozenin.

 

Texty písní a angažmá ve skupině Orlík

D.L.: To se musíme vrátit o 20 let dozadu. Doba byla zcela jiná, a jestli máte pocit, že lidé, kteří zpívají „s křížem hákovým jděte do prdele“, když už se vracíme k Orlíku, může být odpovědí citace toho textu?

B.K.: Vadilo vám, že skupina Orlík získala oblibu mezi hnutím Skinheads?

D.L.: To mi rozhodně nevadilo. Nám vadilo, když se začali objevovat na Orlíku neonacisti, to je velký rozdíl. Proč by nám vadili skinheadi, když jsme byli skinheadská kapela. Oni se tam (neonacisti) ani necítili dobře díky těm textům, který jsem zrovna citoval.

B.K. Víte co, ale ty písňové texty nebo ty názvy písní „Bílá liga, Bílej jezdec“…

D.L.: Tak na začátku 90. let jsme byli všichni nebo já rozhodně rasisté. Takže to rozhodně ano, to rozhodně ty texty takový byly, takhle jsem ten svět vnímal.

Já jsem na to teď jednoznačně odpověděl, co mě vedlo k napsání takovýhlech textů a byla to celkem podružnost, patřilo to i tehdy k určitý módě toho hnutí, na druhou stranu pro mě to bylo i přesvědčení, protože jsem měl tu zkušenost velice špatnou zejména s romskou populací. Ale jak říkám, je to rok 1987/88, takže se musíme vrátit tam. Bavit se o tom teď.

B.K. Je vám líto té vaší minulosti?

D.L.: Není mi líto mojí minulosti. Je mi líto možná, že některý lidi se chopili zbraní a s písní na rtech pak třeba překračovali zákon, ale jestli mi je líto minulosti…není mi to líto. Prostě tak se to stalo. Jako každej člověk má právo na vývoj, já jsem nezaložil žádnou politickou stranu, nezpůsobil jsem žádný vyhlazovací tábory, takže ne. Naopak myslim, že i dokonce může z uměleckýho hlediska být zajímavé, protože provinil jsem se jako umělec, takže „čistím“ taky jako umělec. Ty slova mezi tím jsou trošku zbytečná.

 

 Není zdravý nacionalismus, patriotismus nebo vlastenectví něco, co nám v současné době hodně chybí?

D.L.: Tady máme zase pojmy a dojmy. Ono dneska je v těch pojmech trošičku nepořádek, to znamená, museli bysme si vysvětlit, co ty pojmy vlastně znamenají.

B.K.: Ve vašem vnímání, jaký je rozdíl mezi vlastenectvím a nacionalismem?

D.L.: Já nejsem vědec, politolog. Já chci deklarovat svou lásku ke krajině, ve které žiju, ve které jsem se narodil. Toto mohu deklarovat za sebe na sto procent. Miluju tuto krajinu, snažím se pracovat pro tuto krajinu. Láska, jak všichni víme, neznamená řvaní a dupání, ale láska znamená snaha o to, aby objekt, který milujete, byl krásný a aby rozkvétal. Takhle to vnímám.

B.K.: Kde končí láska a začíná xenofobie?

D.L.: Jestli se bavíme o xenofobii, to vám tu předvádí celá řada těch lidí, kteří o mně mluví, takže vy mluvíte o jednom druhu xenofobie, ale xenofobie je obecně strach z cizího, z něčeho, co neznám. Ale nechme to odborníkům.

Leave a Comment