Spolek studentů historie (Ffabula), působící na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy od roku 2010, vyjádřil svůj nesouhlas s údajným „oslovením“ Daniela Landy jakožto autora budoucí hymny k 700. výročí Karla IV. Napsali otevřený dopis radnímu pro kulturu, Janu Wolfovi. My jsem se zeptali na pár otázek přímo předsedy spolku, Daniela Orta.

 

  1. Váš spolek (Spolek studentů historie FF UK, pozn. red.) reagoval na článek v deníku Metro. Odkud vzešel ten prvotní impuls se otevřeně vyjádřit proti oslovení Daniela Landy na vytvoření hymny? Jak jste se společně rozhodli pro sepsání dopisu pražskému radnímu pro kulturu Janu Wolfovi?

 

Prvotní impuls vzešel od jednoho ze členů Spolku, který na článek na internetu narazil. Obratem mi napsal, jestli bychom se k tomu za Spolek nechtěli vyjádřit, tak jsme se poradili ve výboru (orgán Spolku zvolený každoroční podzimní valnou hromadou s pravomocemi za Spolek rozhodovat) a s nápadem jsme souhlasili. A pak už jen následovalo sepsání dopisu…

 

  1. Na facebookových stránkách jste měli hodně reakcí na váš názor vyjádřený v dopise. Z řad studentů by se dal hodnotit veskrze pozitivně. Vyjadřují se k tomu nějak studenti na filosofické fakultě, zejména z oboru historie? Jste v tomto ohledu většinově za jedno?

Upřímně doufám, že studenti historie s postojem Spolku většinou souhlasí. Vyvozuji to tak i z reakcí, se kterými se od té doby na fakultě setkávám. Na druhou stranu jsme samozřejmě zaznamenali několik reakcí nesouhlasných, ale z oboru historie to je menšina. I na samotné fakultě, odhlédneme-li od oborového zařazení, jsme v okruhu lidí, jejichž názor jsme schopni zaznamenat, našli ve velké většině příznivce. Ze strany samotného Spolku pak cítím velkou podporu.

 

  1. Jak se později ukázalo, tak jste v podstatě reagovali na výrok, který byl interpretovaný trochu jinak, ve skutečnosti žádná hymna v podání Daniela Landy domluvena nebyla. Kdyby v budoucnu pracovní skupina Jiřího Skalického, která by měla mít na starosti výběr interpreta pro případnou znělku k oslavám výročí, vzala v úvahu i píseň Daniela Landy Nový Jeruzalém, jaká by byla vaše reakce?

V současné chvíli, kdy Landa řekl, že píseň oslavám rozhodně nechce propůjčit, už je tahle otázka čistě hypotetickou. Ani jsme zatím nad podobnou situací nepřemýšleli a naštěstí nakonec ani nebudeme muset.

 

  1. V DVTV jsi uvedl, že by podle vašeho spolku, cituji: „Pražský magistrát, popřípadě organizátoři oslav, by neměli spolupracovat s umělcem jako je Daniel Landa. S jeho minulostí, současností, s jeho názory, protože by to podle to podle nás celé oslavy zkazilo a posunulo někam úplně jinam, než bychom chtěli.(…) Daniel Landa zastává názory etnického nacionalisty…a z dalších vyjádření můžeme říci, že národ má sám o sobě v krvi nějakou hodnotu, že je zakládán národ na nějaké společné krvi, což je i znát z textu té písně a to je jasný důkaz pro to, že vnímá národ etnicky.“ Kam si myslíte, že by se oslavy posunuly, pokud by k nim zazněla znělka Daniela Landy (pravděpodobně konkrétně Nový Jeruzalém)? Čeho konkrétně se reálně obáváte?

Pokud by se oslavy nesly pod hudbou hymny Nový Jeruzalém, je možné se reálně obávat toho, že by se oslavy posunuly k oslavě „velkého Čecha“, což je irelevantní představa, zvláště je-li představa češství založena na nějaké české krvi. To je dnes přece úplně mimo!

Důležité je také říci, že by díky hymně nenastal efekt, že by najednou všude zavládla představa etnického národa a hned by to s sebou přineslo všechny negativní jevy. Ta představa, rétorika, i průvodní jevy už ve společnosti jsou. Jde o to, že oficiální hymnou, která s etnickým nacionalismem pracuje, by se potvrdilo, že je na něm vlastně všechno v pořádku. A přitom právě oslavy Karla IV. jsou dobrou příležitostí říct, že představa „národní krve“ je hloupost. Zvlášť, konají-li se tak brzo po 70. výročí konce 2. světové války.

 

  1. V dopise jste zmínili obavy nad spoluprací Pražského magistrátu s Danielem Landou i vzhledem k jeho minulosti a současnosti. K té minulosti – Daniel Landa v pořadu Hyde Park otevřeně přiznal, že byl v 90. letech skinheadem a texty skupiny Orlík byly rasistické. Zároveň uvedl, co ho k takovému postoji v souvislosti s tehdejší dobou vedlo. Nicméně řekl, že mu jeho minulosti není líto, protože se tak prostě stalo a každý člověk má právo na vývoj. Jaký je na to tvůj názor?

Každý člověk právo na vývoj rozhodně má a jsem jedním z posledních, který by ho upíral. Ostatně, historie je plná zajímavých příběhů lidí, kteří se během života hodně posunuli.

Ale opravdu u Daniela Landy proběhl tak radikální vývoj? Pustí-li si člověk Landovy proslovy z turné Vozová hradba, které se konalo v roce 2011, musí zákonitě dojít k tomu, že k žádnému vývoji nedošlo.

Celé turné se navíc jmenuje Vozová hradba, což je název písně Orlíku. Zazněla na něm i písnička Čech, která je řazena mezi více kontroverzní. Je tohle vývoj od Orlíku jinam? Není to spíš kontinuita názorů, které jsou jen hezčeji zaobaleny?

 

  1. K jeho současnosti – na konci rozhovoru pro DVTV Martin Veselovský zmínil píseň Orlíku Bílá liga, jejíž text je otevřeně rasistický. Ty jsi to jménem spolku komentoval takto: „Tady je možná celý ten důvod, že vzhledem k tomu, že i Daniel Landa se během turné Vozová hradba přihlásil ke kapele Orlík, kde se ozývají i tyto texty, tak i na to jsme reagovali, to je docela dost zásadní argumentace naše, proč přesně by to Daniel Landa neměl dostat. To je přesně ta historie, ale zároveň i jeho současnost, ke které se přihlásil řekněme tím turné.“ Na playlistu k turné Vozová hradba můžeme najít dvě písně kapely Orlík, konkrétně skladby Vozová hradba a Čech (Bílá liga tam přítomna není). V těchto dvou písních vyloženě rasistické prvky nenajdeme. Mění to na vaší argumentaci něco?  

Nemění. Už jen proto, že obě písně kontroverzní jsou. Vozová hradba je problematickou nacionalistickou interpretací husitství a píseň Čech je esencí etnického nacionalismu. Navíc se znovu vracíme k tomu, co jsem řekl už před chvílí: hranými písněmi se k Orlíku a tím i jeho rasistickým skladbám symbolicky přihlašuje.

 

  1. Dále jsi v rozhovoru v DVTV zmínil, že historie je snadno zneužitelná pro různé ideologie, proto se s ní musí nakládat citlivě. Dle vašeho společného názoru by nás interpretace a text Daniela Landy posunul zase do jiné doby a není vhodný pro oslavy Karla IV.  Domníváte se tedy, že kdyby jeho znělka skutečně doprovázela oslavy Karla IV., mohlo by to mít na svědomí například více příznivců etnického nacionalismu?

Je trochu mylné si věc představovat takhle jasně: Uslyším hymnu a najednou je ze mě etnický nacionalista. Etnický nacionalismus je něco, co už ve společnosti je, jen často není reflektován. A právě proto je potřeba na něj a jeho problematiku upozorňovat. Co je podstatou celého problému, a toho, proč jsme vůbec dopis psali, je to, že ve chvíli, kdy by byl Landa osloven magistrátem, tak by to byl jasný signál, že tyto názory jsou v pořádku. Dostaly by jakési oficiální razítko utvrzující, že na Orlíku a vyhraňování se proti menšinám apod. není problém. Při této příležitosti bych ale chtěl znovu zdůraznit, že Landovi nechceme zakazovat koncertovat, ač bych se minimálně já osobně bez jeho koncertů v klidu obešel. Jen z důvodů, o kterých jsem mluvil, nechceme, aby byl k tvorbě osloven veřejnou institucí.

 

  1. Také jsi vyjádřil obavy, že tedy už konkrétní text písně Nový Jeruzalém vytváří prostor pro nebezpečné názory. „Celý ten text pracuje i s nějakou vyvoleností, s ukázáním na to, že tato země bude svatá.“ Jak moc by podle tebe mohla tato znělka/píseň ovlivnit smýšlení lidí (v případě, že by doprovázela oslavy Karla IV.)?

Formu ovlivnění společnosti už jsem tu zmiňoval.

 

  1. Tobě také vadila jistá dezinterpretace dějin objevující se v textu Daniela Landy. Jak by podle tebe měla vypadat „ideální“ hymna provázející oslavy 700. výročí Karla IV.? Kde je pro tebe ta hranice pro, řekněme, umělecké volnější ztvárnění a dodržování historických faktů?

Opravdu z pozice historiků nemůžeme chtít, ať je každý text písně pojednávající o historii odborným textem s padesáti poznámkami pod čarou a prošlý recenzním řízením.

A jak by podle mě měla vypadat ideální hymna? Nejspíš nijak. Podle mě je to v mnoha ohledech překonaný a zbytečný formát.

Jinak bych chtěl ještě zmínit projekt, kde se mi propojení historie a umění hodně líbí: Když Česká televize oslovila významné a zajímavé umělce, aby zpracovali příběh Jana Husa. To byl podle mě velmi zajímavý pokus zpopularizování historie skrze umění.

 

  1. V DVTV jsi také řekl „Oslavy 700. výročí narození Karla IV. Jsou věcí, která s historií opravdu pracuje. Je to chvíle, kdy by se měl naopak propojit akademický prostor, kde se o historii hovoří, je to přesně ta chvíle, kdy by mělo dojít k prolnutí společnosti a akademického prostoru.“ Jak přesně si v rámci spolku představujete toto prolnutí společnosti a akademického prostoru?

Tady nemohu mluvit za Spolek. Ale akademický prostor a společnost se snažíme propojovat v naší činnosti, když pořádáme otevřené debaty, přednášky či přednáškové dny k aktuálním společenským tématům, na které je vítaný každý.

Ostatně, když si zrekapituluji události dění okolo hymny, přišlo mi právě tohle jako dobré prolnutí akademického prostoru a společnosti. Měli bychom naše vzdělání v oboru využívat k tomu, abychom poukazovali na problémy a komentovali aktuální dění.

Jinak u oslav je základem akceptace aktuálního vývoje historického bádání.

 

  1. Ve středečním Hyde Parku zazněla otázka: „Co by musel Daniel Landa udělat, aby nálepku doživotního skina ze sebe dostal?“ mířená k novináři Jiřímu X. Doležalovi, který odpověděl: „No, to je myslím dost těžko zodpověditelná otázka, to je jak kdybyste se mě zeptal, co mám dělat, abych ze sebe dostal nálepku feťáka“. Zeptám se na to samé, co by podle tebe musel Daniel Landa udělat, aby ze sebe nálepku doživotního skina dostal?

Základem je, aby mu lidé mohli tu změnu uvěřit. Jak si má člověk myslet, že se Daniel Landa změnil, když pozoruje jeho vyjádření? Jak mu mám věřit, že se odstřihl od rasistických textů kapely Orlík, když hraje její písničky, a to minimálně jednu z těch kontroverzních?

Chce-li člověk sundat nálepku, kterou si sám kdysi přilepil, musí se snažit. Především činy, ne jen občasnými slovy.

 

  1. Daniel Landa dostal v pořadu Hyde Park otázku od diváků, co by vzkázal tobě, jako předsedovi Studentského spolku historie, který ho kritizuje kvůli nacionalismu. Zaznamenal jsi jeho odpověď? Chtěl by ses k tomu nějak vyjádřit? (Daniel Landa řekl: „Já bych panu Danielu Ortovi nevzkázal vůbec nic, protože nemluvím řečí jeho kmene, já v podstatě nerozumim tomu, co říká anebo on nemluví řečí mého kmene. Takže cokoliv bych mu chtěl vzkázat stejně nedopadne na úrodnou půdu a jinak k tomu asi celkem nic. Je to mladý člověk, má svět jednoduše rozdělený na takový a takový, to znamená – patří to k mládí.“ red.)

 

Tady vnímám svoji největší chybu celé kauzy. Nedokázal jsem dostatečně předat nebezpečí problému, realitu, která z etnicko-nacionálních názorů může plynout. Mluvil jsem v něčem opravdu „jiným jazykem“. To je takový můj problém: neumím se vyjadřovat jednoduše.

 

Jinak doufám, že moje hodnoty, na základě kterých si „rozklíčovávám“ svět a dění okolo sebe a aktivity, které dělám, mě s věkem neopustí. Nedovedu si představit, jak bych si pak své jednání před sebou obhájil.

 

  1. Ohledně kauzy hymna – diskutovali jste ve spolku nějakého současného interpreta, který by byl zajímavým kandidátem na složení oné diskutované znělky?

Tak neoficiální kulturní sekce složila vlastní hymnu. Ta mi nepřijde úplně špatná. Stejně tak verze Lukáše Pavláska není k zahození. Ale jinak jsme se o kandidátech nebavili.

 

  1. Jak by podle vašich představ měly vypadat oslavy k 700. výročí Karla IV.? Jak byste ho konkrétně vy, jako historici-studenti, rádi oslavili? Máte nějakou vizi?

Tady bych chtěl mluvit jen za Spolek, nechtěl bych představovat nějakou celkovou vizi oslav, kterou ani nemám v hlavě připravenou. Za nás si dovedu představit akci k oslavám, na jakou jsme zvyklí – diskuzi. Třeba o Karlovi IV., kterého vůbec oslavujeme. A mají oslavy smysl? Jak pracuje s postavou Karla IV. historie? Otázek, ke kterým má historická obec co říct, je spousta. Ale naše konkrétní akce teď nemůžu představovat, nechávám je na další výbor, který bude volený v říjnu.

 

  1. Ty jsi jakožto předseda vašeho spolku podepsal dopis pro pana radního Wolfa. Poté se strhla, dá se říci, poměrně velká mediální smršť, byl jsi pozván do Českého Rozhlasu, objevil ses také v DVTV. To chce notnou dávku odvahy takto veřejně vystoupit a „jít s kůží na trh“. Jaké to pro tebe bylo?

Snové. Ne v tom smyslu, že jsem si tohle vždycky přál, ale proto, že jsem na to vůbec nebyl připraven, do „mediálního týdne s hymnou“ jsem byl narychlo vržen. A když kauza skončila, najednou jsem měl pocit, jako by se to celé nestalo, jak se to všechno odehrálo rychle a intenzivně.

Co se týče odvahy, když přišla pozvánka do nějakého média, cítil jsem povinnost tam jít a vysvětlit naše pozice a pozvání jsem ihned přijal. I kvůli euforii, ve které jsem těch pár dní fungoval, mi následky těchto přijmutí docházeli až později. Jako třeba: Co mám já, takový trémař, říkat v DVTV? Co tam vůbec dělám? A když už mi následky přijetí pozvání třeba do DVTV došly, nebyl čas o nich přemýšlet. Prostě jsem se musel začít připravovat…

 

 Co pro tebe osobně znamená osobnost Karla IV.? Je nějaká věc/informace spojená s jeho postavou, která není v širším povědomí veřejnosti, nicméně by si tam podle tebe zasloužila být?

Pro mě osobně nejvíc znamená jako zakladatel Univerzity Karlovy. Ať už měla v průběhu dějin jakoukoliv kvalitu, pořád je nezastupitelnou společenskou institucí.

Jinak ke Karlovi IV. je těžké říct něco nového. Rozhodně by se ale třeba nemělo zapomínat na pogromy na židech, které se za Karlovy vlády děly a zřejmě by se častěji měla diskutovat otázka jeho národnosti. To vše by mohlo přispět k debatě o Karlovi ne jako o mytologické postavě panovníka, ale jako o „běžné“ historické postavě s klady i zápory. Což je stav, který by se mi líbil.

 

 

Emma Wonka

Emma Wonka

Emma Wonka

Leave a Comment