Na chvíli se ohlédněme čtvrt století zpět do dnů, kdy náš národ sjednocovala víra v blížící se konec komunistického režimu. Na dobu, kdy jsme upínali zraky k Václavu Havlovi, jakožto k symbolu revoluce a k ideám, které představoval.

Vrátíme-li se do současnosti, kde je svoboda, čestnost, charakternost a další hodnoty po kterých se volalo před pětadvaceti lety na Václavském náměstí v Praze za zvuku cinkajících klíčů? Kam se vytratilo nadšení budovat demokratickou společnost, založenou na kvalitních hodnotách a v rámci ní vychovávat další generace? Český národ je demotivovaný dnes víc než kdy dřív a to nejen v oblasti sociálního prostředí, politiky ale bohužel i pedagogiky. Právě výchova se zdá být v současnosti daleko větším problémem než kdy dřív.

ruce

Jedním z mnoha případů může být fakt, že s odstupem několika let od revoluce zaznamenáváme vyšší výskyt sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Tím se myslí takové formy chování, které mají relativně hromadný charakter a svými negativními důsledky ohrožují nejen příslušného jedince, ale také společnost (např. závislost na návykových látkách, patologické hráčství, šikana). Příčin sociálně patologických jevů je nepochybně celá řada, nicméně zaměřme se nyní na prostředí, ze kterého dítě pochází, a ve kterém vyrůstá.

Rodina, je považována za nejdůležitější sociální skupinu. Právě z ní dítě čerpá hodnoty, normy, návyky apod. Formuje jedince v průběhu jeho vývoje, významně ovlivňuje jeho budoucí společenské role a identitu obecně. Podoba rodiny se však za poslední čtvrt století značně změnila. Rozpady rodiny a rozvody jsou dnes čím dál častějším jevem, ba i přímo společenským standardem. Faktem bohužel je, že právě rozvody představují zřetelné riziko pro osobní vývoj a duševní zdraví dítěte.

Zdá se, že v dnešní době děti ztrácejí důvěru v dospělé autority a to se týká nejen rodičů, ale i učitelů. Děti mají čím dál více zkušeností s tím, že jsou málokdy vyslyšeny v případě jejich útrap. Rodiny dnes žijí velmi uspěchaným životem, matky zaneprázdněné kariérou, či samoživitelky. V obou případech osoba, která má s dítětem primární a nejdůležitější vztah, nemá na své dítě čas. Role otce je v současné době spíše podceňována a znevažována, což souvisí s emancipací žen a jejich posedlostí rovností s muži. A tak si dítě své trápení raději nechává pro sebe, jelikož svými problémy může přidělávat starosti již tak zaneprázdněné matce či otci.

ruce2

Škola je v současnosti místem, kde děti tráví více svého času nežli v rodině. Děti, které navštěvují první stupeň a tedy i družinu, mnohdy tráví ve školních prostorách i deset hodin denně. Snaha vychovávat děti je pro pedagogiky však velmi omezená jelikož během posledních pětadvaceti porevolučních let rodiče zcela nenápadně a postupně odebrali téměř veškeré pravomoci škole v oblasti výchovného působení. I přesto občas odmítají svou zodpovědnost za dítě. A právě zde nastává velký výchovný paradox dnešní společnosti – rodiče dožadující se svých práv (bohužel velmi často zanedbávající své povinnosti) viní z jakéhokoli výchovného selhání školu. Ta však přece nemůže suplovat povinnosti rodiny, protože i když jsou děti značnou část svého dne ve škole, je zde i čas, který tráví doma.

Na otázku „Co jste dělali o víkendu?“, kterou kladu svým dětem v rámci komunikačního kruhu každé pondělí, se mi až příliš často dostává odpovědí, které zahrnují činnosti typu sledování televize, hraní her na počítačích a v neposlední řadě také potulování se po sídlištích. Jen podotýkám, že se jedná o děti z druhé třídy základní školy. Je zcela běžné, že mi osmileté žákyně vyprávějí o nejnovějším dějovém posunu v seriálu Ulice, stejně tak mi chlapci předvádějí bojové kreace z nejrůznějších her, nebo si hrají na válku v Iráku.

Seriály pro dospělé i večerní zprávy zcela nahradily Večerníček či poslech pohádek z CD-přehrávače. Nejen, že jsou současná média, nehledě na denní dobu, plná agrese, ale také přetékají vulgarismy. Pro děti je dnešní moderní elektronika velmi atraktivní a rodiče ji často využívají k zabavení svých dětí, ale ve většině případů nemají rodiče pod kontrolou, na co se jejich ratolesti v televizi dívají.

Bohužel jen velmi málo se v mediálním prostředí setkáme s nějakým pozitivním hrdinou, který by mohl být pro děti vzorem – je proto velmi nepravděpodobné, že by si děti skrze média skutečně odnesly cokoliv, co by na ně pozitivně výchovně působilo.

V dnešní době lze velmi těžko vychovávat dětský charakter ke slušnosti, když samotná hlava státu, jakožto autorita naší země se nedokáže vyjadřovat bez vulgarismů. Pak jsou tu učitelé zbaveni výchovných pravomocí, rodiče zaneprázdněni vlastním životem, prací a problémy – a ideály a hodnoty jako je například mravnost (kterou měl na pedagogickém piedestalu Komenský) je dnes v české společnosti a to především mezi dětmi, k smíchu. Je smutným faktem, že český národ, země, z níž pocházel právě sám Učitel národů, si v dnešní době nedokáže poradit s tak závažnými pedagogickými problémy.

Je třeba se znovu začít zajímat o to, co se kolem nás děje, v čem naše děti vyrůstají a jak na ně působíme. Rozkládající se česká společnost má značný negativní vliv na výchovu dítěte, aniž by si to sama uvědomovala. Těžko můžeme vychovávat budoucí generace nezájmem, zaneprázdněností a uspěchaností. Není třeba vymýšlet nové pedagogické koncepce, stačí naučit děti rozeznat, co je správné, morální a charakterní a co naopak není. Vzpomeňme na ideály, po kterých se před pětadvaceti lety volalo a vnesme je zpátky do rodinné i školní výchovy. Jedině tak, když bude výchova jednotná, může být zároveň i účinná.

 VERONIKA LECHNEROVÁ


Zdroje:

FISCHER, Slavomil a Jiří ŠKODA. Sociální patologie: závažné sociálně patologické jevy, příčiny, prevence, možnosti řešení. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2014, 231 s. Psyché (Grada). ISBN 978-802-4750-460.

VALIŠOVÁ, Alena a Hana KASÍKOVÁ, Pedagogika pro učitele. 2 rozš. a aktualiz. vyd. Praha, Grada, 2011, 465 s. ISBN 978-802-4733-579.


ILUSTRACE DOMINIKA IZÁKOVÁ

Veronika Lechnerová

25 letá studentka kombinovaného studia oboru Pedagogika - Výchova ke zdraví. Pracuje jako vychovatelka na ZŠ

1 Comment

    • interiér
      reply

      Vážně, dobrý nápad !

Leave a Comment